Na nový domov nyní čeká několik posledních kočiček. Například Micka, které její starší panička odešla do nemocnice a už se jí bohužel nevrátila.

Micka je po kastraci, očkování, ošetřena antiparazitiky a jediné, co ji chybí, je člověk, kterého by mohla občas seknout drápkem.. což má ve veliké oblibě, především vůči mně, „mučitelce“, která ji uvěznila! A když jí jdu krmit a čistit kotec nevím, v jaké je zrovna náladě..takže dokáže vrnět a otírat se, mazlit se a druhý den, já nic netušíc, mně jednu majzne, sotva mě vidí..no..ale jinak je opravdu mooooc hezká!

Potom je tam Leošek, kterého se někdo zbavil ošklivým způsobem odhozením do lesa a paní, která ho našla vysíleného ležet na silnici, si myslela, že je sražený autem. Leošek přibral na dvojnásobnou váhu, v tuto chvíli dobral antibiotika a bylo by bezva, kdyby se ho někdo ujal, nekoukal na to, že není moc hezký, že je zkrátka úplně obyčejná kočka, ale na rozdíl od Micky Vás nebude mlátit pacinkou vždy, když bude mít špatnou náladu. Leošek mě pokaždé přivítá otřením čumáku o obličej, říkám mu, že mě líbá.

Sháníte-li kočičku, přijeďte, ještě je u nás několik kočiček k adopci a budu doufat, že jako každý rok tady po novém roce nebude žádná..no není to úžasné????Z cirka čtyřiceti vyhozených, odložených nebo pozůstalých kočiček jich zůstalo jen několik.

Děkujeme Vám za sdílení Micky a Leoše, děkujeme Vám za Vaši přízeň, děkujeme Vám, že nám pomáháte, listopad byl pro nás neskutečně náročný a Vaše milá přání, slova a také dary, nám pomáhají se otřepat a fungovat v naší činnosti dále!