Se smutnými okamžiky musíme při naší práci počítat..ale přeci jen někdy přijdou chvíle zcela nečekané a tak strašné, že nechcete nic, nechcete mluvit, nechcete jíst, plánovat a přestanete v noci snít. Neexistuje slovo, které by vystihlo bolest, kterou všichni cítíme..
Když loni v únoru přijela, byla na ni jen složená záloha a já doufala, že ji brzy zaplatíme a bude celá naše, do posledního puntíku. Appaloosa, inteligentní, výjimečná, citlivá, vnímavá, charakterní, appaloosa, která bude naší perlou, naší chloubou..S laskavou podporou dárců, kterým tímto ještě jednou z celého srdce děkuji, jsme Jenny splatili a připravovali jsme ji rok na práci hiporehabilitačního koně..než..
..se naše appalooska Jenny odebrala do nebeských indiánských prérií.
Brzo ráno jsme ji našli ve špatném fyzickém stavu s jasnými příznaky koliky.
Spolu s veterinářkou jsme dělali vše, co bylo v našich silách. Její stav byl vážný. Nepomohly infúze a nezbývalo nám nic jiného než ji odvézt co nejrychleji na kliniku 170 kilometrů daleko.
Zde Jenny podstoupila několik vyšetřeních (sono břicha, laboratorní vyšetření krve, odběr vzorků tekutiny z břicha). Bohužel výsledky nebyly pozitivní. Její střeva byla neprůchodná. Po domluvě jsme se rozhodli pro operaci s podmínkou, že pokud neprobíhá nekróza střev, tak operaci dokončí, ale pokud probíhá, tak operaci ukončí… Všichni jsme věřili, všichni jsme doufali..
Bohužel nám později volali, že museli Jenny uspat. Bylo to zlé, moc zlé..
Netušíme, co se stalo, protože u koní se pohybujeme prakticky celý den a koně jsou pravidelně kontrolováni. Večer jsme od koní odcházeli a viděli je všechny u sena a v naprostém pořádku.
Bohužel díky této smutné zkušenosti budeme muset dát bez našeho dohledu úplný zákaz krmení koní. Doufali jsme, že jsou návštěvníci ukáznění a podávají pouze krmivo, které máme na ceduli doporučené. Ale muselo dojít k něčemu, co jí trávicí systém rozhodilo a je možné, že to bylo po podání nevhodného krmiva návštěvníkem.. 🙁
Krásná slova od Natálky, která o Jenny nejvíce pečovala:
Jenny byla úžasná čtyřletá kobylka s elánem a energií zkoušet všechno nové. Z počátku měla nedůvěru ke zvedání kopýtek, strach ze pštrosů a strašáka na poli. Společným budováním důvěry jsme všechny strachy společně překonaly.
Byla jemná a trpělivá. Do budoucna na hipoterapie úplně dokonalá. Zároveň měla ráda procházky v lese, protože se nejraději zatoulala mezi kmeny stromů a spadané větve.
Byla s ní legrace, dělala vtipné grimasy, hlídala si, co je její a pobíhat s ní ve volnosti po výběhu rychlostí větru bylo to nejlepší. Následný odpočinek nás obou a její občerstvení zelenou travičkou byla šťavnatá zasloužená odměna. Vždy se přišla podívat, jestli jsem v pořádku, dala pusinku a opět pokračovala s travičkou. Měla ráda škrábání na hrudi i u ocásku.
Jenny byla neuvěřitelným koněm, který nám i našemu stádu bude neskutečné moc chybět. Každá chvíle s ní byl zážitek na celý život. Doufám, že se po nebeských pláních proháníš rychlostí větru, a těším se, až se jednou k tobě připojím.
Máme tě moc rádi a moc nám chybíš.
