Přijeďte se podívat, jak se daří našim dvěma srnečkám Leontýnce a Kopretince. Je to již více jak rok, kdy k nám přišly jako několikadenní sirotci. Za tu dobu vyrostly a zesílily a nemají již takový ostych z návštěvníků, kteří si je mohou zblízka prohlédnout.
Pokud byste nám chtěli pomoci s jejich výživou, která je velmi pestrá, můžete nás navštívit s větvičkou maliníku, ostružiníku, ovocného stromu či smrkovou. 🙂
Rok 2021 byl pro nás opět, co se odchytů zvířat týká, pestrý. Ale na to jsme již zvyklí. 🙂 Letos začínáme 13 sezónu a jsme velmi vděční, že díky Vaší podpoře můžeme v naší činnosti pokračovat.
Zatoulaných psů bylo oproti předchozímu roku méně, ale zase jsme přijali více opuštěných koťat.
Všichni nalezení psi se vrátili ke svým majitelům a dvěma psům, kteří k nám byli umístěni od majitele, jsme našli nový domov. Díky tomu, že většina zatoulaných psů měla registrované čipy, se nám podařilo snáze dohledat majitele.
Péče o malá opuštěná koťata se nám naplno rozběhla v jarních měsících a trvala nepřetržitě do konce roku. Během tohoto období jsme se postarali celkem o 40 koťat a 4 kočky. Podařilo se nám odchovat 36 koťat a společně se kočkami umístit k novým majitelům. Přes veškerou veterinární péči se nám 4 koťata nepodařilo zachránit.
Od ČSOP jsme přijali do péče 2 srnčata, která se nám podařilo odchovat a jsme za to moc rádi. 🙂
Pestrou sestavu odchycených zvířat ještě v loňském roce doplnili morčata, osmák, papoušek a vodní želva.
Přehled odchycených psů: Březová 1, Bzová 3, Cerhovice 1, Hvozdec 1, Chlustina 1, Karlov 1, Žebrák 1, od majitele 2
Přehled nalezených koček: Broumy 2, Bzová 2, Beroun 9, Hořovice 7, Hudlice 1, Kladno 4, Králův Dvůr 4, Loděnice 5, Praha 1, Skryje 4, Točník 1, Žebrák 4
Vykastrováno na Hořovicku: 14 koček
Poděkování
Po zveřejnění našich starostí se stalo něco, co jsme nečekali. Přišla k nám neuvěřitelná slovní podpora od lidí, které osobně známe, i od těch které neznáme. A slova paní Mrkáčkové, která o nás e-mailem napsala panu Petru Sokolíkovi z organizace Běhejme a pomáhejme útulkům, z.s., nás velmi dojala. Po těch peripetiích, které jsme si poslední týdny užili, to pro nás byla živá voda. Pan Sokolík nás okamžitě oslovil a ve chvíli, kdy jsme měli na účtu necelých čtyři sta korun, nám obratem pomohl částkou 40 tisíc. Byla to pro nás obrovská pomoc, které si velmi vážíme a ze srdce mu za projevenou důvěru v naši činnost děkujeme!!! Paní Mrkáčkové za její milá slova o naší práci, za její nápad oslovit pana Sokolíka, také z celého srdce děkujeme.
Že to není pomoc poslední, jsme se přesvědčili v momentě, kdy nám laskaví dárci během týdne poslali na účet přes třicet tisíc korun! Najednou jsme mohli zaplatit dlužné faktury za krmivo pro koně a doplatek za novou voliéru pro opuštěné kočky. Také jsme mohli nakoupit krmivo, které potřebujeme pro koťata, dietní krmivo pro nemocné kočky a ještě nám na účtu zbylo přes třicet tisíc korun, což je pro nás opravdu zázrak. 🙂 🙂 🙂
Nemohu opomenout návštěvníky s materiálními dary, kteří za námi během týdne přijeli, a za které také moc děkujeme.
Velmi Vám všem děkujeme za slova podpory, finanční i materiální dary. Pomohli jste nám se postavit na nohy a do příštího roku, kterého se tak obáváme, jdeme s pocitem, že v tom již nejsme sami!
Děkujeme Vám. Veronika a Karel Novotných
Zachráněná srnčata prospívají. Stále jsou ještě kojena, ale jsou spolu umístěna ve venkovním výběhu, kde je již v tichosti mohou pozorovat návštěvníci.
Srnečce jsme dali jméno Leontýnka.
Tento týden byl, co se týče přírůstku, velmi pestrý.
Nejprve jsme přijali do péče od ČSOP druhé srnče. Bohužel bylo v horším výživovém stavu, než první přijaté. Bylo nalezené zapadlé mezi kameny, nejspíše tam odněkud spadlo. Prvních několik dní bylo apatické, špatně žralo. Snažíme se, děláme, co umíme a doufáme, že bude v pořádku.
Další dny jsme se postarali o dva vrhy opuštěných koťat. A ke konci týdne o nalezenou vodní želvu z Drozdova.
A jako úplná tečka na konci, už tak upracovaného týdne, jsme přijali papouška. 🙂 🙂 🙂
Květen a červen jsou měsíce, ve kterých srny rodí (tzv. kladou) mláďata. Ta potom ukrývají na loukách ve vysoké trávě, aby je ochránily před predátory (lišky, divočáci, jezevci), než povyrostou a budou schopna před nimi utéct sama. Srna se od srnčete nikdy zcela nevzdálí, zpravidla z okraje lesa pozoruje louku a čas od času chodí své mládě kojit. Tyto měsíce jsou ovšem dobou, kdy se sečou travní porosty k přípravě senáže, dále porosty vojtěšky a jetele. Srnčata na blížící se nebezpečí v podobě sekačky reagují přikrčením k zemi. Dnešní způsob sečení je však pro takto schovaná mláďata zničující. Záběr sekaček může být v rozmezí od tří do dvanácti metrů a rychlost traktoru se pohybuje od 5 do 20 km za hodinu. Za těchto podmínek není řidič zpravidla schopen mládě v trávě zahlédnout. Srnče se navíc při jakémkoliv vyrušení instinktivně přikrčí k zemi a „zneviditelní se“ natolik, že je mnohdy nesnadné ho objevit i při pouhé pěší chůzi.
Dnešní stroje srnčata přesekají, ne vždy však dojde k okamžitému úhynu. Sekačky srnčatům zpravidla přesekají běhy, nebo je jinak zmrzačí a srnčata poté umírají až několik hodin, než vykrvácí a stanou se pochoutkou dravých ptáků.
Dle hrubého odhadu jen v ČR zemře ročně následkem sečení na 60 000 SRNČAT!!!
Při výrobě senáže je posekaná tráva vzápětí sbírána do balíků, často i s nasekanými mrtvolkami srnčat. Vyplašená matka srna se pak s večerem vrací na louku své mládě hledat. Je skutečně nesmírně srdcervoucím zážitkem pozorovat plačící srnu, která se ještě několik dní vrací na louku a mládě zoufale hledá.
Text převzat z: http://www.stopsecenisrncat.cz/
Dnes nám bylo v ranních hodinách dovezeno srnče, které leželo na kraji silnice směrem k Nižboru. Je bohužel velmi malinké a má zraněnou nožku. ČSOP v Rokycanech nám bylo předáno do péče. Nedokážeme říci, jak zvládne přechod na umělou stravu, a také jak se bude hojit zranění. Každopádně se pokusíme udělat vše, co je v našich silách!
